Reklama
 
Blog | Klára Votavová

Medvěda nikdo nelituje: V čem si Rusko a Západ nerozumějí

Ukrajinská krize rozdělila evropské národy i jejich občany do dvou nesmiřitelných táborů, které se vzájemně obviňují z překrucování pravdy a inklinací k fašismu. Toto nebezpečné a zbytečné rozdělení přitom spočívá v často poměrně banálním nepochopení různých národnostních traumat. A nejenom Rusko si v tomto ohledu počíná poměrně ignorantsky.

Zásadní chyba Západu spočívá v tom, že kvůli stálému vnímání Ruska jako agresora v plné šíři nechápe, že tato země si z Druhé světové války nese pocit obrovského ublížení a křivdy zvenčí. Medvěd je pro nás zkrátka vždycky agresor, medvěda nelitujeme.

Ruští občané přitom nikdy neměli možnost se s tímto traumatem vyrovnat a místo toho jim bylo sovětskou propagandou dekády barvitě připomínáno, že byli obětmi nacistické zvůle. V době, kdy Francie začala s Německem spolupracovat v rámci evropských společenství, sledovali sovětští občané propagandisticky přibarvené filmy o nacistických zločinech.

Když pak Rusové v devadesátých letech konečně dostali šanci historická fakta v plné šíři odkrýt a s Němci se usmířit, bylo již pozdě: Staré Německo, kde by bylo možné vyhledávat odškodnění a trestat zločince, se za zločiny již tisíckrát omluvilo a stihlo se změnit v jednu z nejliberálnějších zemí Evropy. Rusové však tuto změnu, která je pro nás zcela zřetelná, neměli šanci postřehnout.

Reklama

Přirozeně, nechápe-li Západ plně, jak obrovským traumatem je pro Rusko Druhá světová válka, nechápe Rusko skoro vůbec, jaká traumata způsobila ostatním národům sovětská okupace. Co o Maďarsku 1956, Československu 1968, ukrajinském hladomoru nebo deportacích statisíců Baltů na Sibiř slyšel průměrný sovětský občan? I současný prezident Putin dostává v ruských dějepisných učebnicích více prostoru než Stalin. A čemu Baltové říkají okupace, bylo v Rusku vždy chápáno jako osvobození od nenáviděného fašismu.

Pokud je navíc pro Rusa fašistické zlo největším představitelným zlem, je snadné jej přesvědčit, že každý, kdo za války bojoval proti Sovětskému svazu, byl stoupencem Hitlera. Neexistují nuance, neexistuje vzájemné pochopení pro mnohdy omezené možnosti ostatních národů. Kdo za války stál proti Stalinovi, miloval Hitlera. Jiná možnost není.

Fašisti všude

Pojem fašismus tak i v dnešním Rusku slouží jako zcela diskreditující nálepka. Dekády jím sovětská propaganda označovala každého, kdo stál v cestě tamní vládnoucí třídě. Podle nechvalně proslulé sovětské Pravdy byli fašisty všichni od Němců přes účastníky Varšavského povstání až po pobaltské partyzány. Dnešní Putinova propaganda tak má velmi solidní základ opět používat tuto obskurní a chybnou nálepku k tomu, aby vzbudila iracionální strach ze všeho, co odporuje zájmům současného režimu. Strašit neinformovaného Rusa fašisty je totiž analogické ke strašení neinformovaného Čeha Sudetskými Němci.

Navíc, jelikož Rusové nechápou, že se Východoevropané cítili SSSR utlačováni, nedoceňují ani to, že se tyto národy dnes bojí obnovení moci Ruska. V ruském výkladu tak sousedící Baltové, Gruzínci či Ukrajinci nevstupují do západních organizací primárně proto, že se bojí Ruska, ale proto, aby Rusko pomohli obklíčit.

Současné Rusko je zkrátka paranoidní nacionalistická velmoc, která se, slovy tamní populární písně cítí obklíčeno “ze severu, z jihu, z východu, ze západu i ze vzduchu.“ Kvůli omezenému popisu sovětských zločinů a dekády trvajícímu vykreslování Západu jako nepřítele dnes má ruská propaganda solidní základ k tomu, aby úspěšně diskreditovala Euromajdan a další demokratizační snahy okolních národů. Přesně, jak se to hodí Vladimiru Putinovi k udržení moci.