Práce externistů spočívala téměř výhradně v přepisování článků z ČTK či jiných médií. V článku se musel zmínit zdroj, jinak se přepisoval v podstatě doslova. Muselo se psát rychle, standard dva články za hodinu. Na ověřování nezbýval čas a obecně se jednalo o velmi mechanickou a nekritickou práci. Plat za ní byl ovšem výborný a směny flexibilní. Pro středoškolačku z finančního i organizačního hlediska moc dobrá práce.
Postupem času se sžívám s tamními poměry, které mne více a více iritují. Pan šéfredaktor Marek Bláha se stále usmívá, ke všemu pokrčí rameny, nic mu nevadí. To jeho zástupce Jaroslav Polanský je dravější, na svém facebooku často nadává na pravdolásku a miluje expresivní titulky. Redaktor Lukáš Petřík patří k nejaktivnějším členům redakce s velkým neformálním vlivem, přičemž často píše nekorektní články a rád publikuje velmi servilní rozhovory s Petrem Hájkem. V lednu 2012 objevuji portál freeglobe.cz, oblíbené to hnízdo názorů konzervativní ultrapravice kolem autora seznamů pravdoláskařů A. B. Bartoše či akce D.O.S.T. Ten web je subdoménou Parlamentních listů. Mé rozhodnutí odejít zpečetil skandál okolo falešné zprávy o romském pokladníkovi, který publikoval notorický lhář a člen DSSS Václav Prokůpek. Parlamentní listy tvrdí, že mu naletěly, a Prokůpka propustily. Při zkušenosti s tím, že minulost svých zaměstnanců skutečně moc nezkoumají, by mne to ani nepřekvapilo. Omluva to ale není. Po deseti měsících jsem z PL odešla, přičemž vím, že jsem to měla udělat daleko dřív.
Podezřelé vlastnictví
Vlastnická struktura Parlamentních listů je nejasná. Server vlastní společnost Our Media Jana Holoubka, do roku 2010 to však byl Grand Princ Michala Voráčka. Tento mediální magnát stál například u zrodu Blesku a sám o sobě tvrdí, že se rád pouští do různých nových projektů, kterým propůjčuje své know-how a snad i nějaký kapitál. Voráček bývá spojován s postavou kontroverzního podnikatele Romana Janouška, se kterým spoluvlastní firmu Tardus s.r.o. Po zvolení Pavla Béma pražským primátorem získal právě Tardus lukrativní zakázku na vydávání Listů hl. m. Prahy. Voráčkova firma Grand Princ se mimo to podílela na vydávání časopisu pro České dráhy Pendolino i na inzerci pro projekt Opencard.
Napojení na Janouška však Voráček odmítá a není jasný ani jeho poměr k Parlamentním listům. Ředitel Holoubek v roce 2011 uvedl, že tento magnát dělá serveru mediální poradenství, o rok později v rozhovoru pro Euro.cz Voráček přiznává, že vlastní 40procentní podíl z tohoto serveru. Co tento muž o Parlamentních listech uvádí dál? Hlavní částí projektu má být přímá komunikace čtenářů s volenými zastupiteli, čehož řada z politiků skutečně využívá. Zpravodajská sekce serveru je údajně podružná, účelem přitom je mít co nejvíce liberální přístup, podle kterého mají dostat prostor se vyjádřit i osoby s kontroverzními názory. Názorové pnutí k postavě prezidenta Václava Klause či jeho kancléři Petru Hájkovi Voráček odmítá. „Parlamentní listy poskytnou prostor každému, když má zájem. Ty věci jsou čtené, Petr Hájek pozornost budí, často má extrémní názory, provokuje diskusi. To je vše. Stejný prostor poskytneme klidně například i zeleným, pokud budou plodní,“ uvedl ve zmíněném rozhovoru.
Stoprocentně české servery
Jednostranný pohled na věc a názory nakloněné směrem k ultrakonzervativní, euroskeptické, někdy až xenofobní pravici zástupci serveru oficiálně odmítají. Firma Our Media uvádí, že sice spravuje také názorové weby Freeglobe, EUrabia, EUportál, EUserver a Eportál, prý na ně ani jejich obsah však nemá ona ani Parlamentní listy žádný vliv. Prázdnost tohoto tvrzení lze ovšem velmi jednoduše odhalit. Server často publikuje pod hlavičkou Z druhé strany články, které se již objevily na některém z těchto portálů.
Parlamentní listy jsou s těmito weby spjaty také postavou již výše zmíněného Lukáše Petříka, který údajně funguje také jako spojka serveru s Hradem. Petřík je šéfredaktorem EUportálu, silně euroskeptického média, které jinak vykazuje podobnost k serveru Freeglobe a ostatním sesterským webům, kam Petřík také přispívá. Příkladem Petříkova typického článku, přisprostlého a nenávistného výtvoru, je třeba jeho nedávná filipika proti Romanu Jochovi opatřená titulkem Levičácký perverzní trafikant Roman Joch špinavě lže. Pomátl se, nebo hulí trávu s Karlem? Na stránkách Parlamentních listů píše Lukáš Petřík umírněněji, nicméně i zde je poznat jeho názorové vyhranění. Ve článcích s oblibou napadá exprezidenta Václava Havla, naopak nekriticky přijímá názory současného hradního pána a jeho okolí. V poslední době pak často rube do současného vedení ODS.
Petřík a ani lhář Prokůpek nejsou jedinými kontroverzními osobnostmi Parlamentních listů. Jak na to poukázal server Romea.cz, k ultranacionalistům má blízko i další aktivní přispěvatel serveru Radim Panenka, který vedl královéhradeckou odnož Národní strany ve volbách do europarlamentu v roce 2009. Panenka velmi aktivně publikoval před volbami, ve svých článcích v podstatě bez výjimky kritizoval, ústy svými i citáty jiných, prezidentského kandidáta Schwarzenberga, paradoxně často právě kvůli údajně nacionalistické minulosti otce Schwarzenberga i jeho ženy.
Způsob, jakým Parlamentní listy podávají některé extremistické či sprosté názory, se zakládá na častém citování. Redaktor sám svůj názor nenapíše, ale ventiluje jej skrze nějakého jiného člověka, kterého vyzpovídá. Citovaná osoba nemusí být příliš známá či respektovaná, její názor může být zcela zcestný či marginální, nicméně pokud se to redaktorům Listů hodí do krámu, dokážou na tom postavit článek.
Na závěr je fér říct, že ne všechny články na Parlamentních listech musí být takto vyhraněné, často se skutečně jedná o neutrální zprávy přejaté odjinud, najdou se i původní články se slušnou žurnalistickou úrovní, byť opatřené expresivnějšími titulky. Portál publikuje i originální texty z pera politiků či městských úřadů. Přesto se v žádném případě nejedná o obyčejný nezávislý zpravodajský server, ale o kontroverzní názorovou platformu s nejasným majetkovým uspořádáním. A to by si měla uvědomit společnost, novináři i potenciální zájemci o práci v této redakci.